V oblacích ve tvaru draka
je vepsaný můj další osud.
Tvá vůně sladce obojaká,
kterou dýchala jsem dosud,
ztrácí se za posledním rohem
mé tajné noční výpravy.
Pod okny stojím, dávám Ti sbohem,
zhasíná okno, mizí Tvůj obrys mlhavý.
V objetí Tvých paží cítím se křehká..
Samota myšlenek je moje daň.
Vzpomínek na Tebe dotýkám se zlehka,
opatrně, jak otevřených ran..
Žádné komentáře:
Okomentovat