sobota 25. července 2015

Stačí

Občas mi stačí k ránu
sledovat paprsky na východě
Starým autem si vyjet k oceánu
dívat se, jak vyplouvají lodě
Jen to mi stačí.. k tomu pár Tvých tichých vět
Jsem asi ztracená pro dnešní svět

Kapky deště

Když tančí kapky deště
chci se Ti do náruče stočit
Miluj mne, prosím, ještě
jen ať se nemusíme loučit...

My

Já ve dne hlídám Tvoje sny
Střežím Tvůj spánek líbezný
Po nocích držíš směr, já skládám křídla
Smím v klidu spát, když stojíš u kormidla

Hry

Čekám dlouho, tak splať mi dluh
Hrajeme! Nech zbytečných formalit
Buď aspoň trochu dobrodruh:
K obsazení cizí paluby připravit!

Strach

Chtěla bych po mostě z paprsků hvězd
přijít za Tebou, přestat se bát života
zatím však prolétám řadou nepřátelských měst
Pro dnešní noc zapínám autopilota

Jako moře

Noc černá. Vášeň vzrůstá prudce
Ty z mořské pěny jsi byl stvořen
a Tvoje nedostižné srdce
je nesmlouvavé jako moře

Přehrada

Řeka města barví vzduch do lila
Její proud chladivý je a krásný
Na konci ulice stojí přehrada na sny
Já se z té přehrady dnes napila

Lilie

Pavouk si utkal pavučinu
před spaním z květů rosu upije
vše s něčím souvisí, má prapříčinu
snad také proto rozkvétají pavoučí lilie



Zázraky

Na počátku se děly zázraky....
Cvrček teď v trávě jímavě rapuje
vlaštovčí křídla šumí pod mraky
paměť dnes večer čaruje

Na počátku se děly zázraky
Vzbudily naše sny a potom naději
Nebe je vysoko, noc má své diváky
A naše zázraky se stále dějí....

Vlaštovky

Jen vlaštovky sličné smějí nést
tajemství, které jim teď svěřím
Vylétnou za Tebou proti proudu toku hvězd
Vydrž, já šifruji zprávu do jejich peří

čtvrtek 16. července 2015

Bitvy

Píšou mi z úřadu Osudu:
Jak prý zvládám svoji roli?
Tak říkám, aniž cti pozbudu,
že naše zápěstí jsou pevně svázaná,
že mnohá bitva do morku kostí bolí
i přes to, že je vyhraná.

středa 15. července 2015

Odjíždět

Odjíždět znamená vždycky trochu umřít
na každém místě, v každém okamžiku
zanechat otisk prstů.. rtů.. nechat tam cit
ve vzduchu trochu němých otazníků

Každý náš pohled.. úsměv... možná někde trhá ledy
na cizí kůži dotek naší kůže
v každém našem sbohem, v každém naposledy
zaséváme kousek naší duše

odjíždět znamená trochu umřít, ať nechceme, či chceme
odjíždět znamená trochu umřít vzhledem k tomu, co milujeme

čtvrtek 9. července 2015

Okamžiky...

Dál nebaví mě samota
s ozvěnou podobnou hlasu ze záznamníku.
Zmeškala jsem ze Tvého života
už příliš mnoho okamžiků

úterý 7. července 2015

Přesto vím

Zavřu oči a jdu rovnou za nosem,
když Tvoje slova pálí jako chilli.
Přesto nějak vím, že právě já to jsem,
s kým Ty máš dojít k cíli...