sobota 28. února 2015

Daleko

Spojit nás mosty, když máme k sobě daleko
a řeka mezi námi široká jak vesmír nad námi
když naše druhé já je v té dálce za řekou
v bezedném vesmíru se všemi jeho hvězdami

Bože, postav nám mosty, vždyť to vidíš
a cestou pouští vyčaruj klidnou oázu
vždyť sedm tisíc milionů lidí
je tady, Bože, k Tvému obrazu...


pátek 27. února 2015

Taneční držení

Vedeš mě bezpečně sálem světa
v tanečním držení tiskneš mě k sobě blíž
přes trable vznáším se jako na parketách
a to stále říkáš, že vůbec netančíš

Radost

Občas radostí létám vysoko nad mraky
neboť mne velmi, velmi těší
dělat pro Tebe nemožné a ač jsem jenom pěší
tak ještě raději - dělat zázraky

čtvrtek 26. února 2015

Svět

Dej úsměv, nic to nestojí
Vždyť svět je zadarmo
Svět je dům o jednom pokoji
a úsměvy, úsměvy nestárnou
Svět jsou Tvá pihovatá záda a všechny krásné pocity
Tvé stopy v písku, ozvěna kroků na chodníku - můj Svět jsi Ty!

sobota 21. února 2015

Odhalení

Schovej se klidně za oceán slov -
krásná či krutá a třeba trojbarevná.
Vím, že Tvá duše průzračná je jako sklo
a stejně tak i pevná...

pondělí 16. února 2015

Spojeni

Stíny v zahradě potemněly,
ve spánku s Tebou přístav naleznu
Spojeni spolu pod peřinou těly
a záškuby nepokojných snů

Volný rým

Mé srdce je smutné a nedá se obelhat
Síly teď sotva posbírám
Jsem volný rým, nespadám do schémat
K čertu už s rýmy! Já Ti umírám...

neděle 15. února 2015

Bitvy

Láska není válka o to, kdo je lepší.
Láska jsou společné bitvy, ve kterých, dá-li nebe,
stane se silné z toho, co je nejkřehčí.
Touha a snaha být lepší než jsem..  pro Tebe.

A jak poznáš, že Tě miluji? Jak to objevíš,
že je ta cesta správně zvolena?
Že raději posadím se, když se mnou promluvíš,
protože ještě pořád se mi z Tebe podlamují kolena...

úterý 10. února 2015

Ohraná deska

Vím, jsem stará ohraná deska.
Nejsem něco, co se neomrzí.
Já nechci, abys denně tleskal,
avšak.. že nenasloucháš, mne občas mrzí...

pondělí 9. února 2015

Ztráta

Ztratila se mi slova..
nenacházím z nich ani zlomek, ani gram
Zjistit tak, kdo mi je kam schoval
a nebo aspoň jenom "kam"

neděle 8. února 2015

Bajka

Byla jsem koník divoký, bujný a veselý
lidé však do klece srdce mi zavřeli
Na nohy okovy, jimiž svazují otroky,
ale já stále jsem koník bujný a divoký
Nakonec z klece na křídlech Pegasů
srdce mne vynese nahoru k nebesům

pátek 6. února 2015

Něco

Něco je ve vzduchu a zdá se to být blízko
Raději ponořím se na samé dno vany
Letadla létají dnes zapeklitě nízko
a trupy se jim třpytí jak tělo mořské panny

Jednou

Obloha potemněla
a sny padají z nebe,
jednou snad budu Tvoje celá
zachráníš mne... a já zachráním Tebe

Zavolej

Slunce rozehřívá moje slzy
vpíjí se do tváří jak obtisky léta
Zavolej.. Tvůj hlas mne neomrzí
odháníš ode mne strach z tohoto světa

Podzim

Kdo to slovo řekl? Já ne!... Jen malá popleta
- babočka na kameni trénuje nádech,
hřeje si křídla v posledním záchvěvu léta
v paprscích slunce, s podzimem v zádech

Zlaté vlasy

Vítr dnes voněl všemi barvami
přinesl vzpomínky plné dávné krásy
rackové ukřičení kroužili nad námi
hřebeny vln se leskly jako zlaté vlasy

Vážka

Dny rodí se čím dál více stejné
když náhle.. přes řeky a přes překážky
přes modré řeky přilétla až ke mně
a Tvé rty zrcadlí se v očích té malé vážky

Chladné hvězdy

Hvězdy se tajemně usmívají z výšky
jsou chladné jako zlaté plíšky
Když ten, kdo dnům dá smysl, se mnou není,
chci tančit v mokré trávě. Tančit k zapomnění

Deštivé léto

Mám pocit, že celé léto prší
mám nový deštník a já jsem obyčejná
přemýšlím, co s mou starou duší..
která je taková, jak kdysi - stále stejná

Přesýpací hodiny

Večer mne spoutává zvláštní mocí,
pomalu pršíš mi srdcem k duši,
přesýpací hodiny dnů a nocí
přesypou sůl do časů, kde Tě tuším

Pár slov

Asi se mi budeš smát,
ale já umírám, ačkoliv slzy schovám,
když dlouho neříkáš ta slova:
"Mám Tě rád..."

čtvrtek 5. února 2015

Občas

Občas, když se mi stýská,
listuji zpátky Tvými zprávami.
Každá je mi tak blízká...
Dojdu až k těm, jež mě znovu omámí
a hledám každou pusu, co tam byla,
abych zas na chvíli.. uvěřila.

Na dálku

V sklenici jiskří rudé víno
otisky rtů kreslí obrazce
na kraji sklenky chlapec s okarínou
sedí a víly chytá do vlasce

Myšlenkou přebrodím světa kraj
pošlu tu nejkrásnější vílu
aby Ti uvařila horký čaj
a pohlazením vdechla sílu

Pouhým pohlazením v noční tmě
neb Tvoje polibky patří jenom mně