Xylofon

Vítr nad střechou na tašky hraje

Slyšíš? Zní to jak xylofon

pod střechou vyhnaní právě z ráje

Ty a já, měsíc jak lampion 

na venkovní lampě zavěšený

nocí zní píseň větru... a vůně ženy

Na dně

Už kluci půjdou pouštět draky
pozvolna léto roztaje

duše vyletí nad oblaky

jak sokol... shlíží do kraje

Dívám se, dívám do krajiny snů 

tráva se ohýbá, větru tiše zpívá

paprsky tisknou poezii do hroznů

a podzim zvolna přihořívá

Réva má v listech slunce obtisknuté,

v kořenech hvězdy, v hroznech písně

jež za nocí pěly víly neobuté

a vůně dešťů prostých tísně

Potom snad na dně každé sklenky

až mladé víno budem pít

najdeme hvězdu, stříbrný plíšek tenký

odlétlý v jiskrách hřebcům od kopyt