Už kluci půjdou pouštět draky
pozvolna léto roztaje
pozvolna léto roztaje
duše vyletí nad oblaky
jak sokol... shlíží do kraje
Dívám se, dívám do krajiny snů
tráva se ohýbá, větru tiše zpívá
paprsky tisknou poezii do hroznů
a podzim zvolna přihořívá
Réva má v listech slunce obtisknuté,
v kořenech hvězdy, v hroznech písně
jež za nocí pěly víly neobuté
a vůně dešťů prostých tísně
Potom snad na dně každé sklenky
až mladé víno budem pít
najdeme hvězdu, stříbrný plíšek tenký
odlétlý v jiskrách hřebcům od kopyt
Žádné komentáře:
Okomentovat