Kdo ví...

Kdo ví, kolik žalu ještě okusím...
Jestli musíš, pak si tedy pluj
Kdybys mě zase rozbil na kusy
tak už mě, prosím, neslepuj...

Slunovrat

Za záclonou se mihlo cosi
Dnům jako každý rok dal mat
Zas delší noci se prý nosí
To přišel letní slunovrat

U konce s dechem

Jenom tři tečky... polknutí
němé otázky, jež nikdo nezodpoví
Ach, tolik slov s hořkou příchutí,
která už nikdy nevyslovím.

S dneškem se moje rány zajizvily
jsem písní na rtech věčných tuláků
a cítím, že nemám už dost síly
na střemhlavý let... a konání zázraků...

Plátno

Noc je malíř. Pocákal štětcem nebe
Tu a tam šmouha v podobě mraků
Nic naplat, je to trochu rebel
Nad hlavou přelétne pár nočních ptáků
Do souhvězdí náramné výjevy noc vnese
To nejkrásnější plátno nad ránem rozplyne se...