Slova poezie, poezie slov

Nejsem básník a ani filozof
snažím se čmárat slova poezie
málokdy kouzlo se v nich skryje
Ty však znáš dobře poezii slov

Stačí, když řekneš jednu větu
rázem dáš smysl mému světu

Příběhy

Píšu vzkaz prstem na špinavou výlohu
podívej nahoru na modrou oblohu
je plná čar, tak jako naše dlaně
za Tebou kráčím pomalu, odhodlaně

Občas v mém malém příběhu
srdce mi buší, přidávám do běhu
k němuž mě svádí, nutí
záblesky pocitů, drobná ohlédnutí

Vzpomínky, letmé pohledy
probouzím zapomenuté vůně
svět náhle přestává být šedý
někdy se krásně srdce rozestůně

k oblakům vystoupá vzducholodí
a velké příběhy z malých se rodí...

Nakreslené srdce

Všechny své slzy svážu do uzlíku
a hodím s nocí do plamene
až oprší naše srdce nakreslené
červenou křídou na chodníku