Rukama ze vzduchu lovím si slova,
potom je navlékám na tenkou šňůrku,
prsty je třídím, prohlížím znova,
loupu z nich starou nevzhlednou kůrku.
Když jsou tam všechny, mám dlouhý pruh,
zbytky slov shrnu do zásuvky stolu,
uzlíkem zavážu, uzavřu kruh,
Tobě je pošeptám, až budeme spolu...
Žádné komentáře:
Okomentovat