která prší na nesprávné straně světa.
Jsem moře, v něm vody po kolena,
v němž utopí se každá moje věta...
Bolí mě štěstí, tolik bolí
a není se kam skrýt.
Všechny mé rány naplní se solí,
bolí to - snad ani jinak nedovedu žít...
Jsem Tvůj černý kůň na poušti,
co bloudit o samotě je mu třeba,
ten, který Tobě odpouští,
že podal jsi mu skrojek chleba.
Žádné komentáře:
Okomentovat