čtvrtek 20. června 2013

Voda

Vítr laská vodu něžně, jak jen Ty to umíš,
když na chviličku Tvoje prsty zbloudí...
Hladina zlehka čeří se a šumí
a dole u dna temné proudy proudí.

Prsty Tě hladím v podkolenní jamce,
slzy spadnou do vody a rozplynou se do nicoty,
před procházkou stezkami mé duše
zapomněl jsi vyzout zablácené boty...

Mraky potichu se svým odrazem splývají,
objímám kolena a do krve si koušu ret..
letět tak s nimi.. poslouchat, co zpívají,
rozplynout se jak slza a nikdy se už nevracet...


Žádné komentáře:

Okomentovat