Pod stříbrnou vlajkou měsíce
poplujem spolu pod hvězdami,
chci vidět těch světel tisíce
jak lampionů poskládaných v origami.
Až ztichlým vesmírem se proletím,
a v Mléčné dráze vykoupu se nahá,
v souhvězdí Malého psa svou hvězdu pozdravím,
maličkou hvězdu, jenž rozzářit se zdráhá.
Pak ještě stovky cest mám v mém letovém plánu,
až přijde čas, skloním hlavu a řeknu jenom: "Dík",
mosazným klíčem zamknu nebeskou bránu,
teprve potom pověsím svá křídla na hřebík.
Žádné komentáře:
Okomentovat