Když ztichne den, v temném pokoji
noc co noc pod mojí peřinou cosi šumí
to moje srdce koupe se v příboji
slyším jak jeho údery zpěněná krev tlumí
Tichoučké šplouchání vln do spaní
cítím až sem slanou mořskou vůni
chci utopit se ve Tvém šeptání
a ve Tvých očích jako v tůni...
Vlnění peřin když hladí tě hebce,
OdpovědětVymazatskalisko vztyčí se v varovném gestu:
Pamatuj, anděli, nafouknout v lebce
zdravému rozumu záchrannou vestu.