Díky

Díky, že jsi, že mě držíš zkrátka
vidíš mě nahou, bez pozlátka,
že stojíš tam, kam padám
a mlčíš, když se hádám.
Že mě rozesměješ, když mám strach
a marně bloudím v pochybách.
Občas však trochu váhám
v očích mě slzy tlačí
rukama na duši sahám
a nevím, o co kráčí.
Jsi blázen, když si myslíš,
                                 že mi stačí
noc co noc znavená
                                 usínat na bodláčí...