Zmatená

Dívám se do dálky
     z kostelní vížky,
šumění křídel,
     jak holubi sedají na římsu,
za polem v lese
     už začnou kvést šišky,
venku tma čaruje
     půlnoční kouzla,
já tady v myšlenkách
     bláhových těkavých
hladím hřbet knížky,
hvězda, ta největší
     mlčky mě varuje,
mám všechno, co můžu chtít,
co nesmím, nebudu nikdy mít,
peřina zmatená,
že došel papír,
     na zem mi sklouzla...