neděle 26. května 2013

Jeřabiny

Slunce dnes vyšlo si nalehko bez svetru
Našla jsem pírko ztracené ve větru
Chytla jsem toho zoufalce za letu
Život můj se mnou hraje si ruletu.

Láska, ta královna, stařenka unavená
Sedla si u cesty
Když jsem šla kolem, strhla mě na kolena
Přes moje protesty

Srdce mi pro Tebe sladce krvácí
Však vím, jak láska snadno se vytrácí
Než zvednu své oči od novin
Opadne Tvůj cit jak korálky jeřabin

"Ty hloupá, nezoufej, je to dar"
I když mi zbude jen řádků pár...
Jednou si budu číst Tvoje dopisy
Polibky z dálky - ze kdysi...

2 komentáře:

  1. Jeřábům už jejich plody
    popadaly na jezírko,
    komparsisté epizody
    Aladin a jeho lampa.
    Jsme v příběhu Forrest Gumpa
    větrem unášené pírko...

    OdpovědětVymazat
  2. Trefil jsi to na hlavičku,
    to je dobré přirovnání
    s kávou v dlaních v bílém tričku,
    na oblohu hledím jako na tapetu,
    bílé pírko pokračuje v letu.
    Pro mne teď už není k mání...

    OdpovědětVymazat