Nad bezednou propastí
mrkají hvězdy bez účasti
mé srdce na misce vah
slzy jak hrách
se koulejí po tvářích
a nesmývají hřích
Nové světy se nerodí
vysychá i slz povodí
cesty jsou samé bláto
v srdci jen prach, žádné zlato
vlastní myšlenky jsou kuší
zacílí přesně a zabíjí mou duši
Žádné komentáře:
Okomentovat