Kouzelnou hůlku má
bloudí s ní po hvězdách
ta bytost tajemná
ve vlasech hvězdný prach
Snad jednou, znavený
svou cestou, klidu se naučí
vesmírné zahlédne znamení
anděla vyhledá, usne mu v náruči
Zůstane v objetí světelné roky
načerpá síly, jež mají jen vyvolení
až k hvězdám dalekým stočí své kroky
čeká ho okamžik překvapení
Zatímco spal, zmizelo kouzlo navždy
hůlka je prach, on zmatek má ve tváři
prstem se dotkne pohaslé hvězdy
ta pod jeho dotykem náhle se rozzáří
Žádné komentáře:
Okomentovat