...

Když umírá anděl
lehne si, čeká
až voda přestane
proudit v řekách
až moře nebude se
prostírat do daleka

Zavřené oči,
semknutá víčka
nechce už víc
myšlenky hýčkat
jen slza steče
jak tichá říčka

Být něčím snem
ve dne i v snění
nic menšího smyslem
pro anděla není
než v každém nádechu
pocítit něžné chvění

Leží a čeká
a ve chvíli příští
jeho dech ztratí se
v tmavém bludišti
moře se dál prostírá do dálky
a vlna se o břeh tříští