Za nocí kráčím po střechách
pokrytých pálenými taškami
město je plné siluet domů
a temné nebe nad námi
Město poskládané jak origami
je tiché a svítí do daleka
proudy světel vlní se
jak hladina a její řeka
Sedám si za komíny a
ohřívám si ruce zkřehlé
pak pohne se cosi
v domě protilehlém
Tam v přítmí svíček za oknem
kde na parapetu vločky tají
stojí dva stíny - on a ona,
stojí tam spolu a rty se zlehka dotýkají.
Žádné komentáře:
Okomentovat