Ve svitu slunce odlesky holubích křídel...
Letět tak s ptáky až nad oblaky,
nad komíny a střechy lidských sídel,
po cestě zamávat na papírové draky.
Opustit orbitu, vesmírem plout oděná do tuniky,
uvázat modrou stuhu jemnou
do zářivých tajemných Vlasů Bereniky.
Ty své pak ustřihnu jak ona, jen abys tu byl se mnou...
Za jasné oblohy, když noc se půlí,
OdpovědětVymazatnassávám ze Vlasů Bereniky
vůni, z níž lehounce po levanduli
pohladí vzpomínka na šampon,
na nugát rtů značky Orion,
hlubinu hnědých ok na punčoše
uteklých spatřivše Hadonoše.
Za všechna soubásní vzdávám díky.