Vím..

Jednou se moje hladké tělo
Tvým horkým rukám omrzí.
Prstům, pod jejichž dotyky se chvělo,
můj prodavači iluzí.

Až pod dekou se k sobě v noci obrátíme zády
a mezi námi plno nevyřčených vět,
pak zhořkne Mléčná dráha z čokolády
- je jednosměrná, není cesty zpět.

Tak tedy alespoň dnes v noci
drž ve svých dlaních moje zkřehlé ruce,
když s rozumem jsem v koncích,
zahřej mé osamělé srdce...