Za stolem usrkávám černou kávu,
nahlížím přitom do rukávu,
zda najdu nějaké verše na večer,
dřív, než starý rok uteče...
Zamíchám souhvězdí triedrem
v nebi od Mléčné dráhy zešedlém.
V té sedlině snad poznám, co mě čeká,
v jakých se letos budu brodit řekách...
Když Nový rok v jaro se překlopí
OdpovědětVymazatA oči barvy letního konopí
Pohlédnou k obzoru barvy tuše
Vycházíš v ústrety snad lepší sezóně
Sedíce na hřbetě vzácného komoně
Doufajíc v klidnější přístavy duše