jsem příliš obyčejná pro tento svět
barevných blyštivých pozlátek.
Neumím v Tvém srdci číst,
jsem jenom malá šedá myš,
o které na svých cestách těžko sníš.
Nevzdám to snadno.
Dál míchám lektvary lásky
(často už jenom pro bělásky),
hustím je solí a dívám se na dno,
vařím je z citů a minulých chyb
a doufám, že snad bude líp.
Neznám svou roli ve Tvých hrách,
ač nohama stojím na podlaze,
mé srdce pluje na oběžné dráze
ve vzduchoprázdnu, kde zbyl jen hvězdný prach.
Za deštivých večerů cítím, že nežiji...
Alespoň dnes v noci být tak Tvou Julií.
Žádné komentáře:
Okomentovat