námořníky varuji i lákám.
V mém srdci oheň hoří,
vysílá nocí signál dálkám.
V neklidném večeru bezhvězdném
Tvoje loď blízko ztroskotala,
Tys bojoval a plaval jsi až sem,
kde nad hladinu vystupuje skála.
Nesměle otevřel jsi staré dveře
a obsadil mou opuštěnou věž,
dal vale věčné nedůvěře,
večer co večer šeptal jsi mi: "věř"
Buď navěky mým společníkem,
skála pod mořem je podemletá.
Jsem majákem, Ty trosečníkem,
my dva jsme spolu duší světa.
Žádné komentáře:
Okomentovat