Nad domy vzneslo se hejno holubů.
Slyšíš, jak šumí jejich křídla?
Sníh ušil na střechy bílou obrubu,
oni klouzají, jako by vítr byl z mýdla.
Zašustí do ticha letka holubí,
jak na povel naklání se a krouží,
holubí bříška se blýskají, jsou sehraní
a jejich obraz odráží se v loužích.
Opíšou třikrát mou svatozář nad hlavou,
k zemi se snášejí peříčka šedá.
Něco si přej, já stojím tu s obavou,
že mé tajné přání splnit se nedá.
Potom se šumění s deštěm smíchá
v tichoučké staccato a já už vím,
za měsíčné noci uprostřed Moře ticha
sama se v slzách utopím.
Žádné komentáře:
Okomentovat