Nepřiběhnu na zavolání.
Toulám se v zátokách,
vracím se domů za svítání.
Až sama budu chtít,
otřu se o Tebe hebkým tělem,
přes půlku světa přijdu Tě políbit
hříšně i nevinně, pokorně i směle.
Nemá se žebrat o lásku, já vím.
Když však mi chybí na kůži Tvůj dech,
tak o Tvou lásku prosím. Vím, že smím.
Až přijdeš si pro mě - do noci čekám na schodech.
Na nespoutanost duše taky slyším,
OdpovědětVymazatvšak okouzlení svobodou mi ničí
má představa, že dáváš přednost myším a lovu,
kdy nepohne se fous ani,
před celonočním mrouskáním, čičí...
*
OdpovědětVymazat