Kdybys směl prohlédnout zblízka mé duše odlitek,
snad uvěřil bys, že jsem jenom Tvoje.
Znovu pra... znovu pra.. znovu prasklá deska výčitek,
bolavých krutých slov celé ohňostroje...
Pak já a moje srdce rozmetané pod nohama davu.
Než Ty, těžko mne už víc kdo svlékne.
Klečím a čekám, až setneš moji hlavu.
Prosím...posbírej ty střepy, slep mne.
Žádné komentáře:
Okomentovat