Prázdná krabice a na dně nic.
Chci zamknout za víčky odraz Tvé duše
obtisknutý do mých zřítelnic
jak celý vesmír modré tuše.
Ve spáncích krev tupě buší.
Bylo to snadné? Mít právo veta?
My oba příliš slepí a příliš hluší...
Bylo to snadné, vymazat mé srdce z mapy Tvého světa?
Nechci už otevřít oči se svítáním..
Souhvězdí mlčí a já nevěřím ve znamení.
O důvod méně se probudit.. bez Tebe, bez Tvých dlaní..
O důvod méně někdy značí, že už tu žádný důvod není..
Krásné a zároveň smutné...a tak moc tomu rozumím...jen to neumím tak věrně popsat...
OdpovědětVymazatJak daleko je ke druhému břehu
Když zdá se býti na dosah
Jevil se vzdálený
Když pocítila jeho něhu...
Chybka se vloudila
To jenom Charón na ni veslem sáh
Děkuji, hamletko :)
OdpovědětVymazatStačí napsat ZDE JSOU LVI.
OdpovědětVymazatV mapě bílé místo vzniká.
dobrodružství vykouzlí.
Že nelze dále hledět mile
na Hamleta, svého prince?
Je v tomto věku pošetilé
na oči hned dávat mince
pro smutného převozníka!
Co o mém věku vesmír ví
OdpovědětVymazatpři zrychlení za den o sto let?
Hamlet ať kouzlo vymyslí...
srdce snad přestane se strachem chvět.
Když břeh zmizel znenadání
OdpovědětVymazatKompas se jen jako káča točí
Naděje zmírá za svítání
Pochmurně hasnou tvoje oči
Tu se se jen loďka malá zjeví
Ze strany, kam nečasto hledíš
Duše teď znalejší zbytečnosti sleví
Směr najdeš, byť co bude nevíš
Vymazat? To není snadné,
OdpovědětVymazatoči Tvé i rysy vnadné.
Snad odsunout je stranou,
když silné větry vanou.
Však touha po Tvých rukách
svírá mne a často v mukách.