Měla jsem strach, dívala se kradmo
slunce mezi stromy jako plamen svíce
Tys prolétl mým srdcem na dno
rychle a tiše jako létavice
hvězd spadlých na zem dotýkat se není radno.
Té hvězdy jsem se dotkla.. nepropadla k zemi
vezmu ji do dlaní, ať se v srdci neutopí
září tak krásně .. nejjasněji mezi všemi
Jak Vega, nebo jako hvězda v Kentaurově kopí
září Ti v očích, když probíráš se mými kadeřemi...
Žádné komentáře:
Okomentovat