Před domem v tričku je chladno
předčítáš tiše z noční oblohy
souhvězdí malba je a obloha plátno
hvězdy se smějí jak dortíčky z výlohy
Zimou nám drkotají zuby
vnímáme dech beroucí krásu
když jedna z hvězd se řítí do záhuby
aby se zapletla Labuti do ocasu
Lampář dnes hvězdy musí pozhasínat
Ty už je nezhasneš, protože usínáš
jen jasný Jupiter se může oknem dívat
jak ve spánku mne objímáš...
Žádné komentáře:
Okomentovat