Když někdy zraňuji Tě slovy
aniž bych chtěla, stále víc a víc
svou bolest často nevypovím
Ty... ve dveřích stojíš s náručí slunečnic
Obejmeš mě, když je mi v srdci chladno
zase mě důvěře naučíš
když mám strach postavit se na dno
na břeh mě neseš v náruči...
Já maloval je s jedním uchem,
OdpovědětVymazatdneska už jsem za zenitem,
a v dnešním stavu napůl hluchém
mým slunečnicím chybí žluť.
I tak mou inspirací buď,
vždyť bez důvěry život není,
ač pláty už mi na brnění
drží jenom jedním nýtem.