V tramvaji číslo 22 tiše sněží
je večer, svátek Kateřin
řidič se těší do peřin
beze slov volá na čtyřspřeží
třpytivé vločky zvolna tají
na řasách cestujících
na zrůžovělých lících
vysoké dámy s hranostaji
za okny v svitu měsíce siluety věží
a v tramvaji číslo 22 tiše sněží...
Než dojedou ku letohrádku Hvězda,
OdpovědětVymazatté dámě nastoupivší v Hostivaři
sníh roztaje na prostoduché tváři.
O tragédiích se jí ani nezdá,
vždyť nepřemýšlí nad osudem Čechů,
jen dumá, proč ta tramvaj nemá střechu.