pátek 15. září 2017

Vyčkávání

Paprsky slunce do kůže si vpříst
a hladce klouzat po proudu
oděná do něhy jako spadlý list
hladinou řeky, jíž se nabídnu
Však zatím kráčím pouští dnů
jak karavana velbloudů...

1 komentář:

  1. V svých všedních dnech já vidím vádí,
    jež připomíná fatu morganu
    a k putování pouští dál mě svádí.
    V tom horkém písku z představy až mrazí,
    že jednou dojdeme až do oázy,
    kde ucítím tě v každém orgánu.

    OdpovědětVymazat