pátek 1. května 2015

Déšť

Déšť. Dopadá na střechy,
jako když vlna se rozbije a zkropí pláž.
Déšť. Prší mezi mé nádechy.
Nechápu, co na mně vlastně máš.
Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)