Bělásek spočítá modré květy levandulí,
pohladí křídly stébla trávy, když se k sobě tulí,
pak usne na leknínu, po rybníku plave,
nechť hvězdy jsou dnes k němu shovívavé...
Ráno, až do zahrady ke kávě si sednu bosá,
běláska na leknínu vzbudí chladná rosa,
odlétne ještě někam do plného léta.
Sedne Ti na rameno na druhé straně světa...
Žádné komentáře:
Okomentovat