Do některých chvil se nořit jako do peřin,
znovu a zase s nimi usínat a ráno vstávat.
Třeba do té, kdy s Tebou večeřím
a ještě vůbec nemyslíme na náš návrat.
Noční tmou ohňostroj hvězd srší,
nespím... Tvá paže okolo mého boku...
V zahradě na květy tiše prší..
Chtěla bych zůstat tak ještě tisíc roků...
Žádné komentáře:
Okomentovat