Výlet s panem Nohavicou

Bereš mě, milý čaroději, zase

na výlet v mém nitru a v čase...
Nechám se ráda unášet
na vlnách Tvých strun do mých nácti let.

Večerní loukou jednorožec cválá,

zas je tu rybník, když jsem byla malá,

na hladině vidím popelavou čírku

a rybář chytá hvězdy do vezírku.

Na vodě vážky dovádí jak víly

a jejich obraz v měsíčním svitu černobílý

v zrcadle občas ruší jenom úsměv ryb,

matně si vzpomínám na svým snům daný slib.

Přemýšlím, kolik osudů z Tvých písní,

kolik těch příběhů jsi jenom vysnil,
které z nich nikdo nezažije..

zasel jsi kdysi do mého srdce semínka poezie.

Každý den Tvoje básně žijem,
každý den říkám si: Carpe diem.
Občas ty písně zazpívám a ukloním se jemně..
Tys pro mě básník téhle krásné země.