Soundtrack

 

Tváře lidí letí kolem jako listy papíru

město je růžové a světle šedé

nad stromy zvolna vane nebe

vítr fouká rozesmátým mužům do knírů 

Soundtrack života zní ulicemi

jak matčino hubování, jak šepot větru

jako smích dívky v modrém svetru

první zimní vločky letí k zemi 

Někdy se život zdá být neskutečný

je tisíc důvodů, proč žít

                a každý z nich je dostatečný 

Povídej

 

Podívej se na mě. Něžněji,

co nejněžněji... 

Povídej mi, prosím, o naději

o tom, jak projdeme se v trávě bosí

Povídej mi...

že motýli se zrodí z rosy...

Podzimní vítr

Vítr čechrá jasany

jasany s dlouhými prsty

už podzim je v něm zapsaný

ve větru, co jde proti srsti

Javory na břehu řeky

vzpomínají na kdysi

a shazují své listí

jako když ženy trhají dopisy

Konec léta

 

Slunce vybojovalo dnešní den

v ulicích, kde léto stárne

odlesky paprsků do oken

už nehřejí, je to marné

vánek se prožene náměstím hebký jako lem sukně

zazní to potichu, zazní to potichu, zvláštně, smutně

Čekání na Tebe

Večerní město je labyrint světa

podoba Tvé tváře ve zdech zakletá

vyhlížím, snad Tě neminu

v duhové koróně měsíce

déšť křtí každou vteřinu

dokud Tě nespatřím na rohu ulice

Spánek

 

Na nebi vypouklý měsíc ušpiněný

hvězdy jsou bublinky uvězněné v ledu 

Mléčná dráha jak koktejl napěněný 

já ochutnat ho nedovedu

Mléčná dráha jak světelná říčka

plují v ní vzdálené hvězdy zlaté

spánek mi něžně políbí víčka

a snové světlo je kropenaté

Tma

Držím tmu v dlaních

je tichá a něžná, až dech se tají

v barvě křídel havraních

vidím hvězdy, jak se třepotají

a v dálce trpělivě čeká

mléčná dráha jak blednoucí řeka...