Počátek

 

Na počátku světa

ve vzduchu voněla máta a naděje

noc horká po kometách

vesmírného prachu závěje

všechny hvězdy byly na nohou

a gondola měsíce plula oblohou

My byli při tom, Tvá tichá věta

polibek na rameno

tenkrát na počátku světa

šeptal jsi moje jméno

snad někdy si vzpomeneš

bylo jen málo biografů a padal déšť

Cestování

Když se mi usnout nechce

promítám za víčky obrázky staré Číny 

země křehce vyhlížejících ptáků

barevných šupinatých draků

oblohy jako skořápky vejce

země hedvábných šátečků

tajemné voňavé léčivé byliny

nad dveřmi svítíci lampion

dívky pestře oděné do kimon

země bílých grošovaných hřebečků

Listopad

 

Barevný patron listopad

odhodil svoje rozpaky

ptáci táhnou pod mraky 

a listí padá do zahrad...

V základech

 

Jsi tady, vždycky jsi tu byl

bez dotyku mě držel kolem ramen

přede mnou čas na chvíli Tě skryl

jsi mýtus vepsaný na pergamen

klečící u nohou jedné ženy

můj poklad, moje jistota

v kovové skříňce uložený 

do základů mého života

celou tu dobu cítím, celou dobu vím

jsi klíčem k pravdě, klíčem k tajemstvím

Korálky

 

Jsem tady, abych milovala

Tvůj pohled, úsměv, hlas

abych blízko Tebe stála

kdyby vesmír zhas

abych rozsvítila hvězdy

jež nad horami se sklání

našimi smluvenými gesty

navedla Tě na přistání...

Jsem ta, která pro Tebe 

                        skládá neumělé rýmy

Ty jsi ten, kdo korálky našich chvil

                                dělá barevnými...

PF 2024

 

Je těžké ocenit krásu jistého světa

o jehož hodnotě má člověk pochyby

když se smysl ztrácí v slovech, větách

lidí, kteří cítí se být bez chyby...

Přesto v ten svět věřím dál

a vkládám do něj svoji sílu

snad proto jeho konec nenastal

nehledím na protivníky, na přesilu

V novém roce přeji všem

ať není důvod ve tváři mít vrásky

domov ať je klidným přístavem

ať v srdcích máte moře lásky

Po boku dobré, milující lidi

ve střeše domu pevný krov

kde rovných je a čestných lidí

tam není třeba čestných slov...

Jaká jsi?

Lásko, jaká jsi?

Bledá jak měsíc

v bílém světle zasněžené noci

rosteš do krásy

pomíjivá jak křídla jepic 

Tady a teď genius loci

dýchá s námi

neprozradí naše skrýše

vede nás pustinami

a budoucnost se právě píše...