Jsem tady, abych milovala
Tvůj pohled, úsměv, hlas
abych blízko Tebe stála
kdyby vesmír zhas
abych rozsvítila hvězdy
jež nad horami se sklání
našimi smluvenými gesty
navedla Tě na přistání...
Jsem ta, která pro Tebe
skládá neumělé rýmy
Ty jsi ten, kdo korálky našich chvil
dělá barevnými...
Mé korále jsou sklíčka omšelá,
OdpovědětVymazatjen levné kousky od Jablonce,
však hlava z toho nic si nedělá,
ač drží už jen na teňounké stonce.
Vždyť stačí, aby slunce zazářilo
na černobíle všední kamínky,
hned u srdce je náhle milo
a duhou obarví se vzpomínky.