Trochu jarní

Pampelišky v trávě rozsypané

kávu míchám Tvou oblíbenou lžičkou

mraky na obloze roztrhané

jako Tvé staré tričko...

Múza

Potichu dívám se do noci

tuším, že někde v ní je skryta moje múza

nad věží kostela na kopci

čistá večernice svítí jako slza

Pomíjivý svět

 

Jaro se nesměle rozvoní

něžné světlo dopadá na stromy

okvětní plátky sněží z jabloní

větve se dotýkají, jako my

Zastav se a můžeš uvidět

ten půvabný pomíjivý svět

Konec zimy

Zima pomalu vyklidila krám
stébla trav těší se na kapky rosy
už jenom párkrát zamrkám
v zahradě s kávou sedneme si bosí...

Za oknem

Za oknem se sype sníh
na komíny a na střechy
protějších domů secesních
mezi mé tiché nádechy

Tobě za límec a mezi řasy
za nimiž Tvoje oči zazáří
svět sněží, sněží do krásy
schází mi Tvoje prsty na tváři...

Na dlani

Podívej se na svou dlaň
Co stát se má, se staň
Podívej se líp... v Tvé ruce
Držíš křehký svět mého srdce

První hvězda

 

Až v okně první hvězda k večeru

jak v zrcadle začne se zhlížet

nebe se podobá temnému jezeru

pro štěstí šupinky dám pod talíře

Rozkrojím jablko, plamínky svíčky září

tichoučké cinkání ozve se co nevidět

přání mám, vidět úsměv v Tvé tváři

tak jako teď, navždy buď celý můj svět