Za oknem

Za oknem se sype sníh
na komíny a na střechy
protějších domů secesních
mezi mé tiché nádechy

Tobě za límec a mezi řasy
za nimiž Tvoje oči zazáří
svět sněží, sněží do krásy
schází mi Tvoje prsty na tváři...

Na dlani

Podívej se na svou dlaň
Co stát se má, se staň
Podívej se líp... v Tvé ruce
Držíš křehký svět mého srdce

První hvězda

 

Až v okně první hvězda k večeru

jak v zrcadle začne se zhlížet

nebe se podobá temnému jezeru

pro štěstí šupinky dám pod talíře

Rozkrojím jablko, plamínky svíčky září

tichoučké cinkání ozve se co nevidět

přání mám, vidět úsměv v Tvé tváři

tak jako teď, navždy buď celý můj svět

tamtamy

Do oken bubnuje déšť
zní jako tiché tamtamy
Jsi v mých snech, kamkoli jdeš
a naše sny jsou protkány...

Pozdě

 

S nocí vítr nabírá na síle
právě tak, jako můj cit
jak moje láska blíží se do cíle
je pozdě... nic nejde zastavit

Jarní

Andělé bývají v rozverné náladě
poránu od rtů jde jim ještě pára
však pampelišly v zahradě
jsou zlatýma očima jara...

Otisky

Nemůžu spát a dopočítat se beránků

nořím se zpátky do těch časů

kdy svými prsty bloudíš ze spánku

v záplavě mých světlých vlasů...

A zase cítím každý dotek

jako bys právě tady stál

tvář z rozmazaných fotek

čas vepsal mi a fotky vymazal

Tvé rysy do duše jsou ostře vryté

mé srdce uloupil´s jak něžný dareba

už nezbývají kousky nedobyté

vybledlých fotek netřeba

(Pozn. tato báseň ležela v šuplíku tak dlouho, že už ani nevím, jestli je vlastně moje)