Sváteční dny

Dokud je člověk ještě malý
tak svět se zdá být dokonalý
jednou je král, pak zase trosečník
a všechny dny jsou sváteční

Čtení

Tichá kadence větru zvenku
prostoupí jarní stmívání
květy ve váze ve výklenku
do hovoru jsme zabraní

Přivřené oči, ležíš na kanapi
předčítám z knížky Puškina
čas s Tebou tolik kvapí
vezmeš mě někdy do kina?

Karamely

Znám všechny Tvé pihy zpaměti
svit ve Tvých očích, když jsi šťastný
šeptej mi pohádku před spaním jako dítěti
o lišce mazané všemi mastmi

O lišce, která plakala
když loučila se s Malým princem
bude už půlnoc bezmála
na nebi hvězdy - zlaté mince

Včerejšek odplouvá, aby se nevracel
kdybys mě zas někdy vidět chtěl
pozvi mě třeba jen na hrst karamel...

Konečky prstů

Ještě si, prosím, chvíli hraj
s pramenem mých vlasů
říkej, že existuje ráj
než vrátím se zas do nečasů

Na rozepjatých křídlech
navštiv mě s nocí a chvíli postůj
Tvůj život...  vzdálený, až tají se mi dech
dotýkám se jen konečky svých prstů...

Čtení

Na lavičce, když čtu si příběhy
po uši ponořená do něhy
čekám, až mi vyznáš lásku
do otevřené knížky vložíš sedmikrásku

O pampeliškách

Když rozpustíš mi vlasy
jen přivřu víčka a za řasami
blýská se na lepší časy
své osudy splétáme si sami

v sladkém tušení skryté krásy
do tváře úsměv mi vplul
a trvá, hraje na přesčasy
v úsměvu smutek utonul

mé srdce hřeje se u Tebe na dlaních
v uších zní nejkrásnější hudba - Tvůj hlas a Tvůj smích

Slova poezie, poezie slov

Nejsem básník a ani filozof
snažím se čmárat slova poezie
málokdy kouzlo se v nich skryje
Ty však znáš dobře poezii slov

Stačí, když řekneš jednu větu
rázem dáš smysl mému světu