Měsíc nad městem

Nad městem vyšel měsíc
do noci v černém hávu však ani hvězdu neuzřel a tak mi vklouzl do rukávu

Z břehů

Pomalu noc už mi šlape na paty
tma jako řeka vystupuje z břehů
z nahých zad sklouznou mé šaty
a tělo vydává se pro Tvou něhu

Běh

Když psali jsme první stránku příběhu
osnova opřela se o vášeň a o něhu
netušila jsem, jak běh to bude daleký
spojit své srdce s tím Tvým navěky

Zapletená

Někdy se v noci zapletu
do snů jako do pavoučích sítí
omotají mě za letu
noční pavouci hbití
Ještěže do mých snů často chodíš
polibkem do vlasů mě vysvobodíš

Noční pošta

Na okna klepaly už barvy svítání
obzor byl štětcem natřený na růžovo
když z dálky jsi posílal psaníčka do dlaní
a čekal na každičké moje slovo

Noc sehnala do ohrad hvězdná stáda
nemohli jsme usnout, nemohli jsme spát
dokud neřekla jsem zaklínadlo: "Mám Tě ráda."
dokud neřekl jsi: "Mám Tě rád."

Svědomí

Vyžeňte dotěrné myšlenky
ty nezvané hosty
vyžeňte dotěrné myšlenky
když se pálí mosty

Duha

Kam vede duha a jak je dlouhá?
Nikdo to nikdy nezměří.
S kapkami deště sladkými jak touha
andělům štěstí dnes pršelo do peří.