Na prahu dalšího pokoje

Houslovým klíčem pláče
odmykám. Stojím před zvláštním obrazem.
V hlavě zní "Nechoď dál, však zpátky se neotáčej."
Tady je slepá cesta, tady je zakázaná zem.

Odnikud nikam se čas vleče,
uvnitř mne blátivé šlápoty.
Polykám ten tichý večer
s pachutí hořké samoty...

Večerní déšť

Večer sem spadl s deštěm
pomalu stéká po okenních sklech
chtěla bych volat: Buď tu ještě!
došla mi slova... došel dech...

Krása

Spatřím jen vrásku na čele,
když podívám se do zrcadla
a zatvářím se kysele -
další hradba mládí padla

a náhle vím, že nemůžu žít bez Tebe
protože když mě chytíš kolem pasu
srdce mi z hrudi vyletí až do nebe
Ty vidíš ve mně jenom krásu.

Úplní

Řekni, že osud nás nikdy nerozdělí
křičím to přání do nebes
Ať spolu úplní jsme a nikdy osamělí
úplní jak bledý měsíc dnes

Tygři

Po dnešku plném kyselých hroznů
slunce už utíká za obzor
tak rychle zmizet a ztratit se do snů
rychle, než tygři sejdou z hor

Dívka s vějíři

V zahradě tančí dívka s bílými vějíři
jak toreador mávající muletou
na chvilku nepostojí malíři,
divoké květy jí ve vlasech rozkvetou
Do tance s vějíři vplétá
snad všechnu vášeň světa

Souhvězdí andělů

S nocí obtisklou do mých zorniček
sleduji nitě hvězd utkané do smyček..
Jestli je někde v obloze souhvězdí andělů,
tak jistě vypadá jako stráň rozkvetlých podbělů