Prší

Prší... Déšť třpytí se na oknech jako drahokamy

smutné a ledové, až mě srdce studí 

Vzdálený na druhé straně světa připadáš mi

Tak na mou bolest, kterou cítím v hrudi

jak poselství, jak milosrdný lék

do každé kapky vtiskni, prosím, pro mne polibek...

Noční

Cítíš to? Přichází noc. Zhluboka dýchej.
Vůni té chvíle míchám s tmou a zaklínám
Zavři oči. Potichu..  nikam nepospíchej
když všechen čas na světě patří nám

Zvuk Tvého srdce

Někdy jsi blízko, někdy vzdálený
Tvá slova zní sladce a hned zas trpce
Temný hlas mlhové sirény
 je nářkem Tvého srdce

.....

Zabloudíš prsty v krajině mých vlasů
Já najisto jdu - znám Tě tisíc let
ve sprše Tvých polibků hledám spásu
Tak snadno mohu láskou zešílet

Pochyby

Vím, že jsem někdy příliš vášnivá
však večer, když vpluji do peřin jak do vlny
tak bývám smutná a když se nikdo nedívá
mívám strach, že nejsi připravený, že ještě nejsi úplný

Zkouším

Zkouším na Tebe nemyslet
po nocích stýská se mi víc a víc
a po dnech s Tebou jakbysmet
teskně psi vyjí na měsíc

Konec zimy

Poleť, vlaštovko černokřídlá
s peřím jak hebký aksamit
Zima své pozice neuhlídá
poleť od dalekých pyramid