V zahradě

Zavřené oči... v kvetoucí zahradě voní květy,
čekám tu na Tebe a šeptám Tvoje jméno.
Poznám Tě poslepu - znám Tě od nepaměti.
Chtěla bych, Lásko, stát se Tvou ženou.

Jednou se naše světy prolnou;
já už teď věřím, že se neminou...
A letadla letí po nebi za clonou,
jak ryby těsně pod stříbřitou hladinou...

Příchuť

Červené víno s příchutí nočního deště,
s hořkou příchutí stýskání.
Dotýkej se mě, prosím, ještě
a líbej polibky, jež jinde nejsou k dostání..

Stojaté vody

Pomalu počítám prsty dnů
topím se ve stojatých vodách
někdy nad sebou lámu hůl
někdy si říkám: "Ono se to poddá."

Jakoby na mne zapomněly aorty řek
jen sedět na břehu a máchat nohy smím...
Ty nové nestojí o pláč básnířek
však do stejné řeky nechci - nevstoupím

Staré či nové.. beztak nechytím ani mřenku
a štěstí nedává navštívenku..

Šehrezáda

Chtěla bych být vypravěčkou pohádek
jak Šehrezáda náruč plnou zázraků
a namísto tužkou do řádek
příběhy kreslit prsty do mraků

Dát život našim snům, cítit tříšť z mořské pěny
až noci uplyne sotva půl
Ty budeš  příběhem zcela polapený
já přeruším vyprávění..
                         a z Tvojí kůže slížu sůl...

Magie slov

Jsi kouzelník a cestou na ostrov, 

kde večerní mraky jsou plné zvláštních tvarů,

ztratím se v magii Tvých tichých slov,

jen zavřu oči a Ty... čaruj...

Komodor

Ručička hodin dotkla se půlnoci,
na obloze visí milion čtvrťáků,
milion světel zářících do noci,
jak v moři vesmíru tajemných majáků,

ve kterých strážce zažehl svíci
a ony teď blikají nad obzorem.
V lásce jsme věční začátečníci.
Má loď pluje za Tebou. Buď komodorem.

Osudy

Když naděje jsou malé
když v tenké košili jdem do bitvy
když dny jsou okoralé
modlitbu šeptám rozbitými rty

Tak procházíme pouští
hledáme marně návěstí
nejvíce osudy nás zkouší
ve štěstí a ve společné bolesti