Koupel

Na stropě odrazy odlesků hladiny
ve vaně bílé jak já kdysi bez viny
dva ostrůvky se noří z vody
jak majáky varující lodivody

Když

Když jsi smutný, mraky jsou plné sněhu,
zastíní temně oblohu.
Chci Ti dát všechnu svoji něhu,
však na tu dálku nemohu..

Chodím odnikud a do nikam,
a bloumám ztichlou ulicí,
pavilon snů dnes zamykám,
v něm cinkají sny vonící.

Co bych to byla za anděla,
který neumí fouknout do dlaní?
Opřu se do těch kouzel zcela
a nádherné sny letí k Tobě do spaní.

Nečas

Všude jen sníh, i pod mou peřinou
napadal do dlaní
jak vločky chci se rozplynout
nevidět další svítání

Vítr, co hnal mě vždy vpřed
rozerval plachty a nové vichry dují
snad přes sebe přehodit pléd
Tuším... Už nikdy nevypluji

List

Ze stromu snesl se list
jako když gong mě ohluší
lupnutí a potom tichý svist
ten zvuk mne zasáhl až na duši

Pavouk

Pavouk se spustil z pavučiny
až z Velkého vozu, kde pavouci být nesmějí.
Přinesl slzy princezniny,
v nich sny a ve snech naději.

Do snů

Venku je tma hustá jak čokoláda
hvězdy jsou sladké oříšky
konečky prstů sáhla bych si ráda
na Tvoje záda, Tvou kůži cítit pod bříšky...

Tou nocí vznesu se teď do snů
roztáhnu křídla, vlétnu mezi mraky,
do Tvého spánku tiše vklouznu
Ještě že křídla mám, vždyť nebe není pro pěšáky

Pomoc

Pomoz mi žít, Ty, který umíš
otevřít zámky dotykem prstů
               anebo jenom slovem
Ty, který jediný smíš
dívat se zblízka a do rtů
               rty šeptat věty snové

S Tebou se necítím jak v kleci,
ač umíš mou duši na dřeň svléci.
Víš, máš talent na víc věcí....