Bezvětří

Moje loď nepluje
vítr plachty nenapíná
život se zastavil, pózuje
marně se mu vzpírám

Dvě bílá křídla ptačí
hladinu moře rozčeřila
jen dvě slova stačí
mi, abych uvěřila

Stojíme blízko sebe 
slyším jen jeho tichý dech
pod jasným modrým nebem
s odlesky léta na listech

Myslím, že chtěla bych příliš mnoho
chtěla bych být vším - pro někoho

Proud

Dívám se, jak tiše spíš..

na kůži přitisknu rty - pohneš ramenem

vidíš mi do srdce - jenom Ty smíš

probdělé noci dávno jsou splacené

Kdo jsem já? Jen list, jenž klouže po hladině

splyne s ní, odpluje po proudu - moje duše

nejdřív se na vodě houpe líně

pak po kamenech rychle kluše

Po odehrané epizodě

když už svou vlastní tíhu neunese

v té chladné hebké vodě

na konci své cesty.. rozplyne se

Slova

Občas, když hvězdy s nocí
roztáhnou svoje sítě, v souhvězdí Labutě zahlédnu zastřený nápis "Miluji Tě"

A vždy, když Deneb vidí tato slova z oblohy shlédne - zvědavost jí nedá tváře jí zrudnou do nachova i když je jinak velmi bledá..

Rukama podám si ta něžná slůvka

a hvězda závistí zas zbledne

v noci je vidíme já i ona,

však jen moje jsou ve dne...

Paprsky

Ve slunečních paprscích skrytí,
oslepená odlesky v jeho očích,
ve kterých souhvězdí se třpytí
a netuším, jak zaútočí.

Jen matný otisk jeho tváře
na pokožce mého ramene,
vším může být bez ztráty svatozáře,
ukrývám pohledy zmatené.

Stokrát jsem slunce přeletěla
na svých pyšných křídlech a neztratila pel.
Jedenkrát zkouším se dotknout zcela,
vím, sežehne má křídla na popel.

Pozdrav

Léto nás ještě dnes pozdravilo,
s barevným listím si zatančilo, usmálo se a v tváři mělo dolíček, i andělé oblékli se do triček.

Kytice barevného listí
podzim pro zimu vzduch čistí. Na chvíli svět zastavil se v snách a já tu stojím s blátem na botách.

Neumím..

Slova a gesta.. ach.. neumím se chovat,
být vzorná a etiketu dodržovat
a přitom jediné, co jsem vlastně chtěla,
když vážka z listu neslyšně odletěla,
abys mi shrnul vlasy z čela,
prsty z nich vyhnal ptačí peříčka
jen.. zlehka políbit Tě na víčka..

Mží

Všechno jen lži

ve spirále snesla jsem se dolů

za oknem mží

už nikdy, nikdy spolu

Jak barevné listí

Tvoje vzkazy na plotě

obsah už nezjistím

teď, ani v příštím životě