Na mostě

Skoč a já skočím, spolu jsme svázaní

nestůjme dlouho na Mostě váhání

Skoč, tma spolkne obzor co nevidět

obzor je pryč... u Tebe začíná můj svět...

Leje

 

Leje.. 

... na zkřehlé prsty ve Tvé dlani vzpomínám

na naši klouzačku a sněhovou krásu

ze šumění deště se tiše ozývá

šplouchání vesel ztraceného času

Deštivá noc

 

Zadíváš se mi do očí

vyplují z nich vzpomínky jako andělé

zase mě svíráš v náruči

cítím se šťastně, trochu nesměle

Tato noc zvláštní je a nádherná

princeznu z pohádky jsi ve mně oživil

venku zní déšť, houpe se lucerna

jako loď, zakotvená loď těchto chvil

Letní večer

 

Navečer v pozdním létě

jsem seděla na břehu rybníka 

všechny barvy měl svět na paletě

čas pomalu, něžně, utíkal

na hladině vážky tančily bolera

za šumění vánku, jež vtékalo do uší

a slunce jak medová poleva

leželo na všem... i na duši

Trochu jarní

Pampelišky v trávě rozsypané

kávu míchám Tvou oblíbenou lžičkou

mraky na obloze roztrhané

jako Tvé staré tričko...

Múza

Potichu dívám se do noci

tuším, že někde v ní je skryta moje múza

nad věží kostela na kopci

čistá večernice svítí jako slza

Pomíjivý svět

 

Jaro se nesměle rozvoní

něžné světlo dopadá na stromy

okvětní plátky sněží z jabloní

větve se dotýkají, jako my

Zastav se a můžeš uvidět

ten půvabný pomíjivý svět